Jak se dostal Indián divokého kmene Čamakoko roku 1908 z paraguayského vnitrozemí do Evropy, jak ho bodří Pražané přejmenovali z hrdého Čerwuiše Piošáda Mendozy na Červíčka z Náplavní ulice, jak se mu líbila česká děvčata a chutnalo flekovské pivo, jak přečkal zimní mráz a chumelení i jak se uvedl v pražské bohémské společnosti - to všechno a mnohem víc se dozvíte z úsměvných vzpomínek cestovatele A. V. Friče. Pod komickými vnějšími situacemi, do nichž se dostává divoch v civilizaci, se však skrývá hořký podtext o pokrytectví, malosti a závisti, o dvojí morálce a prázdných slovech...