Petra Wünschová je zakladatelkou a ředitelkou Centra LOCIKA (https://centrumlocika.cz). Založila jej na základě svých dlouholetých zkušeností dětského terapeuta a arteterapeuta. Více jak 15 let pracovala s dětmi traumatizovanými domácím násilím v utajeném azylovém domě organizace ACORUS (https://acorus.cz). Petra je členkou Výboru vlády pro prevenci domácího a genderově podmíněného násilí, členkou Českého institutu biosyntézy a České arteterapeutické asociace. O problematice dětí a domácího násilí publikuje a pravidelně přednáší.

Iniciativa dětství bez násilí: https://www.detstvibeznasili.cz/

Petice: https://www.detstvibeznasili.cz/memorandum

Fb: https://www.facebook.com/centrumlocika

Ig: https://www.instagram.com/centrumlocika/#

Z rozhovoru:

„Nám rodiče často říkají, že z nich musí mít dítě strach, protože jinak by neměli autoritu. A paradoxně s celou řadou tatínků si vysvětlíme, že dobrý výchovný postup není vzbuzovat v dítěti strach. Až když jdeme do manažerských dovedností firmy,  si uvědomí, že on tým taky už dávno nevede tak, že by dával pokuty a strach. Že jsou modernější způsoby, jak vést tým. Že je to daleko víc postavené na pozitivní psychologii nebo jiných postupech. Tam většinou bývá pro rodiče aha moment, že by tohle také mohli dělat se svými dětmi. Podporovat, co dobře funguje, jít jim příkladem, než je stíhat za sebemenší provinění. Takže to je zajímavost, že v tom veřejném prostoru jsme někdy v některých věcech dál než doma.“

„Malé děti potřebují citlivé naladění rodiče, potřebují hojdat, potřebují klidný hlas, stálý rytmus v rodině. Pokud tyhle věci nedostávají včas, tak se začnou vyvíjet jinak. Potom děti mohou mít velké afektivní záchvaty vzteku, s kterými si často rodiče neví rady. A to je ten důvod, proč v rodinách, kde je násilí původně  jen v partnerských vztazích, se velmi často začne vztahovat i sem. Protože zpravidla oba dva rodiče si s těmi situacemi už nevědí rady. Samozřejmě se to cyklí dál. Dítě se v rodině zpravidla cítí velmi osamocené a učí se, že se nemůže spolehnout ani na jednoho rodiče. Ale násilí nezasahuje jen emoční oblast, ale má vliv i na tělesný vývoj dítěte, na to, jak se u něj vyvíjí řeč…“

„Je prokázaná souvislost různých genderových stereotypů s násilím v rodině. Ta souvislost je velmi jasná. Žena nemusí být jediný pečovatel v rodině, který zajistí to, že bude nádherně uvařeno, naklizeno a děti budou čekat vzorně v pozoru, až se vrátí domů živitel. Strašně pomáhá, když se žena může nějak částečně realizovat. Když není jenom uvázaná u dětí, a zároveň děti ale dostávají to, co potřebují. Je respektovaný jejich biologický vývoj. Nemusí to být nutně máma, ale je to velkou výhodou, když matka je někdo, kdo tomu dítěti zajišťuje bezpečnou vztahovou vazbu, na které je vývoj dítěte postavený. Bez ní to nejde. Musí být jeden pečovatel, o kterého musí být dobře postaráno, aby mohl dobře pracovat.“

#traumazevsechstran - rozhovory o traumatu s přeživšími i odborníky

Prosím, podpořte to, co dělám a co vám, jak doufám, dává smysl. Pojďte na https://detijsoutakylidi.cz/podporit, nebo na https://www.patreon.com/detijsoutakylidi a staňte se patronem DĚTI JSOU TAKY LIDI! Děkuju! 💕 

💡 Webináře https://eshop.detijsoutakylidi.cz/

📖 Kniha Děti jsou taky lidi: https://kniha.detijsoutakylidi.cz/

🎤 Besedy: https://detijsoutakylidi.cz/besedy/

🎥 Dokument Svobodné děti: https://svobodnedeti.cz/

💌 Newsletter jednou za měsíc: https://landing.mailerlite.com/webforms/landing/c8n8b2

💘 Placky a samolepky na auto DĚTI JSOU TAKY LIDI: https://eshop.detijsoutakylidi.cz/

👕🛍☕ Trička, tašky, hrnečky: https://www.hrdenosim.cz/deti-jsou-taky-lidi