Představte si křesťanství jako velký sekretář s mnoha zásuvkami. V jedné najdete jak a čemu se věří. Jistě, ten šuplíček má ještě další krabičky více či méně zdobené, ve kterých je poskládáno, jak všemu věří katolíci, pravoslavní a třeba adventisté a nebo čeští bratři. V jiné zásuvce najdete jak se co dělá. A ta zásuvka je ještě plnější různých krabiček, které mají na víčku přilepené upozornění, že přímo souvisí s tím, jak a čemu se věří právě podle těch či oněch. A nedivte se, reformovaní evangelíci nejsou úplně to samé, co třeba lutherští evangelíci. A teď ta zásadní otázka: Kdo z nich věří a dělá vše správně? Na to je jednoduchá odpověď: „No, přece jenom já!“ ... Druhá odpověď se nabízí po chvilce přemýšlení: „Vlastně možná všichni!“