Květná neděle v Novém kostele v Litomyšli - Čte se evangelium Lukášovo 19:28-44 a Jeremjáš 45  |

Ježíšův královský příjezd do Jeruzaléma končí v pláči. Nepochopitelně. Tak to skvěle na začátku klapalo. Oslice a oslátko byli tam, kde měli být. Lidé je ochotně půjčili na heslo, které znali. Taky ozvěna mezi lidmi byla velká a slavná. Ale konec někdo zpackal! Nějak to oddělení PR, jak se říká těm, kdo jsou odpovědní za vnější vztahy, nezvládlo. Buď to byla jejich chyba, nebo se sám Ježíš pustil domluveného protokolu a - rozplakal se tam, kde neměl. Jásající zástupy se rozešly. Aby ne, vždyť museli být lidé zmateni z tohoto nemesiášského výkonu. A podobně nepochopitelně vypadá i to co ztropil v chrámě, kam dojel přes kidrónské údolí z Hory oliv. Vyhnal kupce a penězoměnce a zpřevracel jim stoly.

Myslí to evangelium vážně, když Ježíše představuje jako krále? Jak vlastně myslí evangelium? Přesně to se můžeme naučit na příběhu písaře Báruka, který sloužil Jeremjášovi. Zvu vás do tohoto příběhu z roku 605 před Kristem...