O našem těle se v Bibli mluví jako o nádobě nebo o plachtě člunu či o samotné bárce a jejím lanoví. Před očima se mi objeví pohled z našich oken na Labe v Děčíně. Když čekali lodníci na vodu, aby mohli vyrazit do Hamburku, šůrovali, natírali, leštili převíjeli, čerpali, zasklívali... Na svou bárku, tlačný či vlečný člun nedali dopustit. To si máme dopřát taky. Příklad z Evangelia Matoušova 15. kapitoly a 1. dopisu do Tesaloniky je dobře ložený na to, aby nás povzbudil k větší péči o naše tělo.