Vyprávím o válce, která stále trvá. A neměli bychom ji prohrát. Začínám ale zeširoka: "Čtyřicet let po válce jsem nastupoval v Děčíně na své první místo. Zdaleka už se nedaly stopy po válce číst tak zřetelně, jako v Sokolově dvacet pět let po válce. Tam jsem jako dítě slýchal v obchodě rázná slova „Skot!“ a bylo mi to divné, protože bych čekal, že se takové zboží najde v řeznictví. V knihkupectví to vypadalo zvláštně. Druhou možností by mohl být nějaký autor, třeba Scott Peck, jenže ten se tou dobou ještě u nás nevydával a lidé jej zjevně nekupovali. Teprve později mi někdo vysvětlil, že se jedná o zkratku pozdravu, což mi vysvětlilo i tu četnost používání: „Grüs Gott!"