„Ještě tu noc tedy Josef vstal, vzal dítě i jeho matku a odešel do Egypta, kde zůstal až do Herodovy smrti. Tak se naplnilo, co Hospodin promluvil ústy proroka: ‚Povolal jsem svého Syna z Egypta.‘“ Matoušovo evangelium 2:14–15

Egypt nemá v biblickém světě dobré jméno. A přesto se pod jeho ochranu odvážil otec Abrahám, pak i jeho syn Izák a velmi zdráhavě na konec svého života i otec Jákob, protože spasitelem světa, jak Egypťané říkali místokráli, byl tehdy jeho syn Josef. Na Josefova dobrodiní se ale časem zapomnělo a Izrael uvázl v Egyptě jako zotročený, ponižovaný a vyvražďovaný národ. Hospodin na něj ale nezapomněl a z Egypta vyvedl Izrael Mojžíš uprostřed divů a zázraků.

Tohle všechno není přímo vánoční příběh, ale ta historie Abrahámovy rodiny nám přibližuje prostředí, ve kterém se vánoční příběh odehrává, proto na něj nesmíme zapomenout. Myslíme na malého Ježíše, který s rodiči utíká do Egypta, kde se alespoň na chvíli může skrýt. Ve spojitosti s Egyptem jsou důležitá i slova proroka Ozeáše, který zprostředkovává Hospodinovo vyznání: „Když byl Izrael ještě dítětem, zamiloval jsem si jej; tehdy jsem povolal svého syna z Egypta.“ (11:1); platí to jak o Izraeli jako národu, tak o Ježíši, který se z Egypta vrací, poněvadž tam našel ochranu před Herodem.

Quo vadis, člověče? Kam se uchýlíš pro svou záchranu? Nespravedlnost našeho světa si nijak nezadá s nebezpečími přelomu věků. Hledáme většinou vytržení, únik a v největší nouzi někteří zvolí dobrovolnou smrt. To v představě, že potom už bude líp. Ale kdo ví?

Z Ježíšova příběhu víme, že pro svou záchranu musíme naopak sestoupit do světa zmatků a nepokoje. Tam, kam se nám nechce. Sestoupit dolů, protože tak se chodilo ze zaslíbené země do Egypta. Z výšin do nížiny, možná i do ponížení. Musíme se namočit do práce, politiky, právních sporů, složitého vyjednávání a temných chvil. A přesto v nich díky Bohu budeme zažívat pomoc a ochranu, která není v rukou Egypta, jeho policie, právníků a soudců. Pomoc je jenom u Hospodina, který nás nakonec vyvede! V tom je zpráva celé Bible a našeho křesťanství: aktivně čekáme na východisko, které nemůžeme zvládnout sami.