Článek Michala Komárka. „Party začíná!“ zvolal muž. Vytáhl samopal a vyslal několik výstřelů do stropu. Na zem položil rádio a pustil rock. Začalo přepadení stockholmské banky, 23. srpna 1973. Drama, které zrodilo „stockholmský syndrom“.

Jan Olsson (1941) nebyl mezi zločinci žádná hvězda. Měl už za sebou pár let ve vězení, měl kontakty, uměl si obstarat samopal, uměl z vězení utéct. Ale chtěl víc. Když přepadl banku v centru Stockholmu, zdálo se, že je to jen dezorientovaný zfetovaný blázen se samopalem. Proč si nevzal peníze a neutekl?

Chodil po hale banky, pouštěl rock, křičel, dokonce postřelil policistu, který se s ním snažil vyjednávat. Pak bylo jasněji: Stanovil tři požadavky. Policisté přistaví před budovu banky automobil Ford Mustang, dají mu tři miliony švédských korun a především propustí z vězení Clarka Olofssona a dovezou ho do banky. Clark Oloffson byl jeho idol.

Byl to nejslavnější švédský zločinec, charismatický inteligentní frajer – a také násilník a zloděj. A Jan Olsson se rozhodl, že ho dostane z vězení. Už to jednou zkusil, tehdy to nevyšlo. Olsson se pokusil dynamitem vyhodit do vzduchu vězeňskou zeď. Byl to špatný plán. Olsson byl tak trochu looser. A snažil se to napravit.

Nakráčel se samopalem do banky. Party začíná!

Celý článek čtěte zde 

• Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. 
• Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  
• Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.
• Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.