Komentář Martina Čabana. Obří půjčka z Bruselu by neměla být věcně škodlivá. Narušuje ale věrohodnost vládního úsilí o konsolidaci veřejných financí.

Když vláda v půlce června rozhodovala, zda si v rámci aktualizace Národního plánu obnovy požádá o půjčku od Evropské komise, zvedl se jeden hlas proti. Ani fakt, že patřil ministrovi financí, zbytek kabinetu nijak neobměkčil a žádost o úvěr ve výši skoro 140 miliard už letí do Bruselu.

Kabinet, jenž si do erbu vetkl snižování dluhu a rozpočtových schodků a také zodpovědnost vůči peněženkám nastupujících generací, tedy skočil po nabídce třicetileté půjčky, jejíž jistina se začne splácet až za 10 let.

Přístup Zbyňka Stanjury, podpořený – marně – i hlasem šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla, by bylo možné za jistých okolností vnímat jako principiální. Půjčka, aťsi z Bruselu, je dluh. Vláda dluhy sekat nechce. Nadto je úvěr z velké části určen na financování různých dotací. A dotace chce vláda omezovat, osekávat, rušit.

Celý článek čtěte zde 

• Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. 
• Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  
• Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.
• Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.