Analýza Natálie Sousy. Obyvatelé Madagaskaru se několik let točí ve spirále krizí. Nejhůře dopadají na izolované vesnické komunity. Ředitel Světového potravinového programu dává bezprecedentní sucha do souvislosti s klimatickou krizí.

Extrémní sucho, ničivé cyklony provázené silnými dešti a povodněmi, zničená zemědělská úroda, stovky tisíc lidí trpících hladem, rostoucí ceny potravin a benzínu a téměř nefunkční infrastruktura – výsek problémů, se kterými se potýká Madagaskar.

O téměř 29milionové zemi se v uplynulých letech mluvilo především v souvislosti s extrémním suchem v jižním regionu Grand Sud. „V roce 2021 postihla Madagaskar poprvé za 40 let ta nejhorší sucha. Písečné bouře pokryly zemědělskou půdu. Vysídlení lidé se stěhovali do měst za obživou a další do lesních oblastí, kde zasahovali do přírodních rezervací a vypalovali lesy,“ popsal situaci stálý koordinátor OSN na Madagaskaru Issa Sanogo na loňském listopadovém klimatickém summitu v Káhiře.

Podle dat Světového potravinového programu (WFP) čtyři roky nepřetržitého sucha způsobily, že nouzovou potravinovou pomoc potřebovalo 1,47 milionů Malgašanů. Ti totiž zůstali bez možnosti pěstovat plodiny pro vlastní spotřebu.

Celý článek čtěte zde 

• Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. 
• Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  
• Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.
• Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.