CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Slovenský politický souboj už delší dobu připomínal natlakovaný hrnec, který dřív, nebo později vybuchne, říká vystudovaný historik a novinář Josef Pazderka k atentátu na premiéra Roberta Fica s tím, že bychom měli být vděční, že situace v Česku ještě není tak špatná. Na druhou stranu jsme na podobné trajektorii a tohle je varovný signál, že stát se to může kdekoli. Zvednout vlnu násilí a verbálně ho rozdmýchat je totiž nesmírně jednoduché, zastavit ji už ale ne. Tragickou a v celé střední Evropě bezprecedentní událostí přitom vřící emoce neochladly. Pro úroveň veřejné diskuze je podle něj určující, jestli společnost má kvalitní veřejnoprávní média, která fungují jako zklidňující a nenahraditelný prvek. Ta česká zatím má, ale Pazderka se na základě dění v okolních státech obává, že to tak nemusí zůstat. Za legitimní považuje debatu o podobě Českého rozhlasu i televize, nikoli jejich nezávislé existenci, protože zásahy do ní bývají nevratné. Bránit demokratické hodnoty je podle něj potřeba i proti imperiálním choutkám Vladimira Putina. Ten totiž během své pětadvacetileté vlády zjitřil v Rusech nikdy nezpracované trauma z rozpadu Sovětského svazu, v důsledku kterého potupně spadli z první ligy do nižší soutěže, a prohloubil nespokojenost z demokratické transformace, během níž přišla v 90. letech většina lidí o svoje úspory hned dvakrát. Ruská společnost se tak chytila do podobné smyčky jako ta německá ve 30. letech. Pocity ponížení, nedocenění a touha vrátit se na vrchol za jakoukoli cenu v ní rezonují strašně silně. Tak silně, že zatímco z invaze do Afghánistánu se domů v rakvích vrátilo 15 tisíc sovětských vojáků a veřejnost byla otřesená, válku na Ukrajině už zaplatilo životem odhadem sto tisíc Rusů a žádný šok se nekoná. Mluvili jsme ale i o Ukrajině a jejích problémech, o koncertu velmocí, kritice EU nebo odpůrcích ruského režimu, se kterými se Josef osobně setkal.