CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Eva Burešová o sobě říká, že je zpěvačka, herečka, maminka a hlavně šťastná žena. K tomu poslednímu jí trvalo dojít nejdéle, hlavní roli v Národním divadle hrála už ve třinácti. Zatímco ostatní ji měli tehdy za malou holku, ona se cítila dospělá, a makala o to víc, aby dostávala další nabídky a mohla se věnovat tomu, o čem odmala snila. Před pár měsíci vážně přemýšlela, že se toho vzdá. Snaha dělat všechno správně a nezavdat nikomu důvod říct o ní něco špatného ji přivedla až do nemocnice. Tehdy si uvědomila, že buď začne dělat něco jiného, nebo se přestane hnát za tím, aby se zalíbila všem. Podstatnější než být vnímaná jako dobrý člověk, je pro ni se tak skutečně chovat a šířit dobro dál, zvlášť v dnešní době, kdy je mezi lidmi hodně strachu, nenávisti a smutku. S tímhle zjištěním, ke kterému je ráda, že dospěla ještě před třicítkou, i když to bylo těsně, přistupuje nejen nově ke své tvorbě a dlouhodobě k pomoci samoživitelkám i samoživitelům nebo šikanovaným dětem. Sama si zažila obojí. Svého prvorozeného syna vychovávala tři roky sama a ze základní školy v ní zůstala obava a nedůvěra v autority. O tom, jak se s tím vším vyrovnávala, kde nacházela oporu nebo kdo ji zklamal, který moment ve svém kariérním životě považuje za zlomový a v co doufá, že ještě přijde s věkem, mluví Eva Burešová velmi otevřeně. Věří, že upřímnost je cestou, jak dát druhým vědět, že v tom nejsou sami.