Česko truchlí. A tentokrát za politikem. Po delší době je to odchod velké politické figury, a to nejen proto, že Jaroslav Kubera patřil formálně k nejvyšším ústavním činitelům. Byl stálicí celé polistopadové politiky. A Česko s jistým překvapením až po jeho smrti zjistilo, jak ho milovalo. Nebo nemilovalo? Když před pár týdny pronesl svůj sváteční projev, mnozí psali, že je neinspirujícím symbolem minulosti. Když někteří totéž zopakovali po jeho smrti, byli nařčeni z necitlivosti a hyenismu. Ptáme se: platí i u veřejně známých osobností heslo, že o mrtvých jen dobře? Nebo minimálně bezprostředně po jejich smrti? Máme si připomínat jen to dobré? A pokudano, tak od kdy je "povoleno" začít kritizovat? Otázku našeho podcastu jsme formulovali takto: Je v pohodě napsat, že nemám rád Jaroslava KUberu? Ano, nebo ne?