Hosté:
-Kateřina Davidová, výzkumná pracovnice, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
-Radoš Horáček, Generální ředitelství pro energetiku, Evropská komise
-Tomáš Smejkal, vedoucí oddělení, Odbor strategie a mezinárodní spolupráce v energetice, Ministerstvo průmyslu a obchodu
-Evžen Tošenovský, člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Evropský parlament
-Viktor Vodička, ředitel ústavu, Sdružení českých spotřebitelů

Moderátor: Luboš Palata, Denik.cz
Debata proběhla 18. listopadu 2021 online formou.

---

Ceny energií v posledních týdnech závratně stoupají napříč Evropou i světem. Například v Evropě cena zemního plynu na chvíli vzrostla až o více než 800 procent. Zemní plyn se v mnohých státech využívá k vytápění domácností a také dodává elektřinu průmyslu a ve snahách upustit od využívání uhlí má hrát důležitou roli. Nedostatek plynu na trhu může zároveň vážně ohrozit další oživování evropské ekonomiky. Cenu energií tlačí vedle snahy oživit ekonomiku také vysoká konkurenční poptávka v Asii, nižší zásoby po nepřiměřeně chladném jaru a horkém létu v Evropě, nižší dodávky z Norska kvůli opravám infrastruktury a ruské taktizování s plynovodem Nord Stream 2. Kvůli růstu cen na trhu ukončují také činnost někteří velcí dodavatelé – v Česku například skončil jeden z největších dodavatelů energií, Bohemia Energy. Pro statisíce zákazníků to znamená automatický přechod k jiným dodavatelům, mnohdy ale za méně výhodné ceny.

Můžeme hovořit o aktuální situaci jako o další energetické krizi a jak se současná situace liší od krize v roce 2009? Jak reaguje Česko a další evropské státy na masivní nárůst cen energií? Co je možné dělat na úrovni EU? Jaký podíl má na současném růstu cen Rusko? A jakou roli v tom hraje zelená transformace či Zelená dohoda pro Evropu? Dokážou investice do nových větrných nebo fotovoltaických elektráren plně pokrýt výpadky v produkci? Jak je ve spojitosti s cenami elektřiny důležitý vývoj počasí? Jakým směrem se může situace vyvíjet a čeká nás energetický kolaps?