Hosté:
Martin Jirušek, odborný asistent, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

Lenka Kovačovská, expertka na energetiku, bývalá výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu

Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, EPP

Moderátorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU
------------------------
Invaze Ruska na Ukrajinu má pro Evropu kromě bezpečnostního hlediska značný dopad také v energetické oblasti. V reakci na protiruské unijní sankce uvalené po invazi se totiž Rusko rozhodlo výrazně omezit množství plynu putujícího do Evropy. Země EU jsou však na ruském plynu závislé v průměru z více než 40 procent, v případě Česka se pak jedná téměř o úplnou závislost. S blížící se zimou se tak členské země musí potýkat s otázkou, jak zabezpečit dostatečné množství plynu pro potřeby domácností i průmyslu. Česko se z tohoto důvodu rozhodlo pronajmout dodatečné zásobníky plynu v Nizozemsku a také se snažilo zajistit si dovoz plynu z jiných zemí, například z Kataru. Pod českým předsednictvím v Radě EU také vzešel plán evropské solidarity, jehož cílem je dobrovolné snížení spotřeby plynu členských zemí o 15 % ve srovnání s předchozími roky. Omezené množství plynu proudícího do Evropy má za následek také raketový růst cen energií, které jsou několikanásobně vyšší než v předchozích letech. Nejistota, zda bude v zimě čím topit a vysoké ceny energií se tak stávají jednou z velkých obav občanů pro nadcházející měsíce.

Dokáže si Česká republika sama zajistit dostatečné množství zemního plynu pro potřeby domácností a průmyslu? Bude nutné omezit vytápění během zimních měsíců? Je reálné, aby nedostatek plynu negativně postihl český průmysl? Snižuje Česká republika, potažmo celá Evropská unie, svou závislost na ruském plynu? Jak efektivní může být systém evropské solidarity, pokud bude fungovat na dobrovolné bázi? Jaký vývoj může nadále mít cena energií? Pomůže vláda nějakým způsobem občanům, které postihne výrazné zdražení energií? Mohou sami občané udělat něco pro to, aby za energie platili méně?