Hosty debaty jsou:

• Katharine Klačanský, výzkumná pracovnice, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

• Jan Linhart, Zelená pro Pardubicko

• Jindřich Petrlík, Arnikajsou

Moderátorka: Kateřina Etrychová

Mnoho míst v Česku se dodnes potýká s ekologickými následky z dob těžkéhochemického průmyslu. Jde hlavně o závažnou kontaminaci povrchových a podzemních vod a horninového prostředí, ke které v minulosti došlo nevhodným nakládáním s těžkými kovy, pesticidy nebo ropnými látkami. V posledních letechjsme svědky aktivního úsilí ze strany státu, Evropské unie i samotných krajů odstranit ekologické zátěže především s cílem ozdravění životního prostředí a eliminace zdravotních a ekologických rizik spojených s kontaminací. Příklady snaho odstranění starých ekologických zátěží nalezneme i u společností a továren v Pardubickém kraji. V České republice je za řízení a financování odstraňování těchto zátěží zodpovědné Ministerstvo životního prostředí. To v minulosti společně se Státním fondem životního prostředí ČR vymezilo až 400 milionů korun na odstranění ekologických zátěží a analýzu jejich rizik v rámci Operačního programu Životní prostředí. Některé kraje ČR ale aktivně usilují o odstranění ekologických zátěží i mimo režim ekologických závazků státu. 

Jak velké riziko představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí staré ekologické zátěže po chemickém průmyslu? Jak takové odstraňování ekologických zátěží vlastně probíhá a co nápravná opatření obsahují? Kolik vážných ekologických zátěží ještě zbývá na území ČR? Měl by za odstraňování starých ekologických zátěží být zodpovědný stát nebo by si ho měly řídit samy kraje? Jak v tomto ohledu vypadají kompetence krajů? Jakým způsobem Evropská unie podporuje odstraňování starých ekologických zátěží? Jaké k tomu poskytuje dotace a jak je lze čerpat? Jak si v tomto ohledu vedou jednotlivé kraje ČR asituace kterých je nejvážnější? Bráníme nějak vzniku dalších podobných zátěží vbudoucnosti?