Hosté:
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody, Hnutí Duha
Jitka Meňházová, akademická pracovnice, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Jan Sovák, lesní rada, KINSKÝ Žďár, a.s.

Moderátor: Martin Vokálek, výkonný ředitel, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
----
Procházka po lesích Vysočiny dnes nezřídka nabízí neradostný obrázek. Opakuje se zde tragédie, kterou známe z řady jiných částí Česka. Doslova před očima mizí nejen jednotlivé stromy, ale celé porosty. Nepůvodní smrkové lesy, oslabené dlouhými suchy, se nedokáží ubránit kůrovci. Dílo zkázy pak dokonávají silné větry, které vyvracejí, lámou či ohýbají přeživší stromy. Někde tak narážíme na nekonečné řady smutných pahýlů suchých stromů, jinde na rozsáhlé holiny nebo na celé lesy, z nichž zůstala jen prázdná „skořápka“ okrajových stromů – a nakonec mizí i ta. A nejen to. Slunce odhalenou půdu vysouší v prach, mění se vodní režim, hrozí eroze. Návštěvníci marně bloudí krajinou, z níž zmizely stromy s turistickými značkami, a silnice jsou ničeny kolonami kamiónů se dřevem. V některých částech Vysočiny již můžeme hovořit doslova o katastrofě: snahy o opětovné zalesnění končí bezútěšnými řadami uschlých sazenic.

Dle výpočtu think-tanku CZECH FOREST napadl kůrovec v Česku za loňský rok 15-20 milionů kubických metrů stromů a způsobil škody ve výši 11,6 miliardy korun. Na Vysočině objem vytěžených stromů nakažených kůrovcem dosáhl v minulém roce 1,2 milionu kubických metrů. Kromě Česka se s kůrovcovou kalamitou v posledních letech potýkaly též Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko či Švédsko. V sousedním Německu bylo během kalamity v roce 2020 poškozeno kůrovcem rekordních 43 milionů kubických metrů.

Je situace opravdu tak děsivá a jaká čeká lesy Vysočiny budoucnost? Jaký je současný stav lesních porostů v různých částech Vysočiny? Jaké okolnosti a příčiny k současnému stavu vedly – a za které z nich může člověk? Jaké následky katastrofa má pro přírodu, zvěř i člověka? Lze na celé situaci najít i nějaká pozitiva? Poučili jsme se z ní? Změní se do budoucna náš vztah k lesům a krajině? Co by vlastníci lesů měli dělat pro obnovu svých porostů, co z toho dělat dokáží, a bude to stačit? Jak by měly vypadat lesy na Vysočině v budoucnu, za deset, za sto let? Jak může pomoci stát či Evropská unie a její environmentální politika, zvláště takzvaná Zelená dohoda pro Evropu?
----

Debata se konala 17. 5. 2022 v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.