• Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, Institut Klinické A Experimentální Medicíny a člen Rady vlády pro zdravotní rizika

• Irena Storová, ředitelka, Státní ústav pro kontrolu léčiv

• Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra, Akademie věd České republiky

Debatu bude moderovat: Kateřina Etrychová

Pandemie covid-19 výrazně ovlivnila v celosvětovém měřítku život společnosti, která se tak již více než rok potýká s jejími důsledky. Na konci roku 2020 však vyvstala naděje na návrat k normálnímu životu, když první farmaceutické společnosti oznámily, že vynalezly a úspěšně otestovaly vakcínu proti koronaviru. V EU byly postupně Evropskou lékovou agenturou (EMA) schváleny již čtyři vakcíny, s nimiž se v členských zemích může bezpečně očkovat s cílem vytvořit celospolečenskou imunitu, která by zamezila šíření viru a ochránila životy milionů obyvatel. Proces hromadného očkování však neběží očekáváným tempem, a to z důvodu snížení počtu dodávek vakcín na straně dodavatelů, ale i kvůli nedostatečné připravenosti jednotlivých států v oblastech jako očkovací strategie, objednávkový systém, či očkovací centra. Česká republika ve srovnání s evropským průměrem mírně zaostává, když prozatím dokázala podat obě dávky vakcíny 4,8 % své populace. Celý proces narušilo i pozastavení očkování vakcínou od společnosti Astra Zeneca v několika státech EU poté, co zdravotní komplikace několika pacientů vyvolaly otázky o její bezpečnosti a nežádoucích účincích. Do diskuze týkající se očkování navíc v souvislosti s nižšími dodávkami od schválených výrobců vstupuje i otázka využívání necertifikovaných vakcín z Ruska a Číny. Tuto možnost prozatím využilo Maďarsko a ruskou vakcínu Sputnik V si již objednalo i Slovensko, které jí však zatím nevyužilo. V neposlední řadě se členské státy EU musí vypořádávat s rozsáhlými dezinformačními kampaněmi, které odrazují od očkování jako takového, nebo zpochybňují konkrétní vakcíny.

Jak fungují nám dostupné vakcíny, v čem se liší a jak probíhal proces jejich schvalování? Jaké další léky se používají pro léčbu nakažených koronavirem, v domácích nebo nemocničních podmínkách, a jaká je jejich účinnost? Jak si stojí ČR v rychlosti očkování v porovnání s ostatními státy EU? Co v tomto ohledu dělají ty nejúspěšnější evropské země jinak? Na čem je rychlost očkování závislá a je to jediný ukazatel, který by nás měl zajímat? Jaký je proces následující po hlášení nežádoucích účinků po podaní vakcíny? Jak bude vypadat a fungovat evropský očkovací průkaz, který nedávno představila Evropská komise? Stane se takovýto průkaz univerzální vstupenkou k opětovnému volnému cestování, kulturnímu a sociálnímu životu? Jaká je role SÚKL v Evropské agentuře pro léčivé přípravky? Kolik procent obyvatelstva je vlastně nutno proočkovat k získání kolektivní imunity a kdy tento stav můžeme v EU očekávat? Jakým způsobem se EU jako celek a také jednotlivé členské státy snaží bojovat s dezinformacemi spojenými s očkováním? Čemu se tyto dezinformace primárně věnují? Je bezpečné využívat i vakcíny, které nejsou certifikované Evropskou lékovou agenturou? A jak dlouho ještě bude trvat návrat k normálnímu životu?