Donald Trump sedí pohodlně v prezidentském křesle a zdá se, že spolu s tím se blíží začátek jednání o míru na Ukrajině.

Ukončit válku během slibovaných 24 hodin od nástupu do funkce se Trumpovi už nepodaří. Ale i tak vidíme, že se věci začínají dávat do pohybu.

Putin opakovaně mluvil o tom, že je na jednání připravený. Má ale podmínky. Hlavní jsou dvě: Ukrajina nevstoupí do NATO a Rusko si ponechá své dosavadní územní zisky. Aktuálně přitom okupuje zhruba 20 procent země.

Ukrajina proti tomu stále vyžaduje bezpečnostní garance zajištěné svým vstupem do NATO. A k tomu návrat všech území - včetně poloostrova Krym, jehož anexí válka před více téměř jedenácti lety prakticky začala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně připustil, že by Ukrajina mohla Rusku dočasně nechat okupované části země. Podmiňují to ale tím, že mezinárodní společenství bude dál uznávat její předválečné hranice. O zbytek svého území pak bude mít možnost diplomaticky usilovat i v budoucnu.

Styčných bodů mezi Ruskem a Ukrajinou zkrátka není moc. To je ostatně důvodem, proč válka pokračuje už tři roky za cenu stovek tisíc mrtvých a raněných. Zároveň je to důvod, proč bylo i od Trumpa naivní myslet si, že by mohl válku ukončit za jeden jediný den.

Najít správný poměr pobídek a pohrůžek vůči oběma zemím, aby ustoupily ze svých jednoznačných pozic a dohodly se na kompromisu se skřípáním zubů přijatelném pro obě strany, je zkrátka vrchol diplomacie.