Je v dnešní turbulentní době možné plánovat vývoj v horizontu pěti let, když se technologie mění v řádu týdnů? Jak se změní nároky na kvalifikaci lidí, když AI převezme technickou exekuci a člověku zůstane pouze koncepční myšlení? Jak překonat strach zaměstnanců ze ztráty pozic, aby AI vědomě nebrzdili?

Jakub Krejčíř se dlouhodobě věnuje digitalizaci firemních procesů a vlivu umělé inteligence na vývoj softwaru, kvalifikaci lidí i fungování firem. Je spoluzakladatel a CSO Marq Software, společnosti, která se zabývá automatizací a řízením chytrých staveb, strojů a nejrůznějších technologických celků. Klíčovým produktem je plně webová SCADA vizualizace.

V dnešním rozhovoru se zaměříme především na:

➡️ Transformace vývoje softwaru: Přechod od „armády programátorů“ k automatizaci a využívání AI jako nástroje pro zrychlení vývoje a zvýšení kapacity bez nutnosti rozšiřovat týmy.➡️ Souboj „štik“ s korporacemi: Výhoda menších firem, které mohou AI implementovat rychleji a bez legislativní zátěže, čímž mohou dohnat technologický náskok velkých hráčů.➡️ Nová role člověka v éře AI: Posun od rutinního psaní kódu k čistému myšlení, kreativitě a supervizi. Člověk definuje mantinely, zatímco AI vykonává „mravenčí práci“.➡️ Konzervativní obory a kritická infrastruktura: Specifika digitalizace v sektorech jako vodohospodářství, kde je trh velmi opatrný a kde hrozí riziko „zaspání“ oproti moderním standardům.➡️ Koncept Orchestrátoru: Vznik nástrojů, které fungují jako „supermozek“ řídící a challengeující více různých AI modelů najednou při zachování bezpečnosti dat.➡️ Bezpečnost a legislativa: Obavy z přístupu AI k citlivým datům a dopady regulací jako NIS 2 na technologický trh