Další díl podcastu zachycuje realitu ve zmnožené perspektivě améby a přináší rozhovor s režisérkou a vedoucí kolektivu D’epog Luciou Repašskou. Od reflexe scénických i různorodých intermediálních projektů skupiny (HaDivadlo uvedlo v únoru 2020 v české premiéře inscenaci Série, série, série, série) jsme se dostali k formulaci uměleckých strategií kooperujících s různými světy a platformami zároveň a uvažování nad východisky tzv. třetí divadelní reformy. Dotkli jsme se také opouštění pojmu divadla jako příliš úzkého a zavazujícího vymezení pro činnost D’epogu. Skrz slavnou esej Donny Haraway A Cyborg Manifesto (1985) jsme nahlédli společnost v přechodu mezi zažitými kategoriemi a rozebírali, co dnes znamená „go with the flow“. Po rozpravě o pojmu odpovědnosti v rovnici tvůrce-vnímatel jsme mapovali možnosti režiséra/režisérky jakožto kurátora/kurátorky, který/která se nebojí ve snaze osvobodit se od ega do své tvorby přejímat heterogenní prvky za hranou svého vkusu a stylu. Další rozvahy o ornamentu a absenci rámovala inspirace nalezená v úklidových návycích Luciiny babičky. Na závěr jsme si vyměnili několik zejména filmových tipů z karantény a Matěj popsal svůj horečnatý sen. Ať žijí mutanti! — Moderují: Matěj Nytra, Ivan Buraj. Host: Lucia Repašská.