V sedmém rozhovoru série podcastů jsme se setkali s kurátorkou, dramaturgyní a pedagožkou Sodjou Lotker nad reflexí vývoje českého porevolučního divadla. Společně jsme promýšleli, co a vůči čemu vymezují označení jako alternativní, progresivní či experimentální divadlo. Zastavení u slova nezávislý zarámoval obraz kovboje v prérii – potřebu přežít navzdory Sodja rozkryla jako zásadní politickou a ekologickou otázku současnosti. Hledali jsme také klíčové procesy pro budoucí divadlo, jako jsou komunitní vztahy, sdílené prožívání a chvění, které se s každou reprízou a setkáním proměňuje. Nahlížení percepčních rovin divadla jako politických nás pobídlo k přemýšlení o nestabilitě, nejistotě a nejednoznačnosti, ale i transparentním pojmenovávání vlastní životní zkušenosti. Možnost bránit se hierarchiím a osvobozovat se od utváření značek a produktů nachází Sodja v kontaktu se studenty, snažili jsme se také pojmenovat, jakými kroky se můžou k větší otevřenosti ubírat i různé instituce. V závěru jsme se také věnovali limitům různých participačních divadelních formátů, se kterými je Sodja ve své práci v kontaktu nejčastěji. Rozhovor jsme uzavřeli myšlenkou na iniciační zážitek uchopování a pouštění chaosu, který nám snad znovu bude přinášet divadlo budoucnosti. — Moderují: Anna Prstková, Ivan Buraj. Host: Sodja Lotker.