Každý hřích nás připravuje o radost naší jednoty s Bohem. Nepravost našeho hříchu není jako osamělý otisk prstu na čistém okně s krásným výhledem. Pokud špínu našeho hříchu necháme pobývat v našich životech, je to stejné jako kdybychom pozvraceli okno naší chaty na Šumavě a nechali to tam. Krásný výhled by tam byl pořád, ale neuměli bychom se z toho radovat kvůli těm našim zvratkům. Na jednou stranou vím, že svůj příklad není tak slušný, ale na druhou stranu to není ještě nic v porovnání s ne...