Fakt: Mýtus, že autismus lze u dítěte posuzovat aplikací binárního kritéria u jednoho znaku (určitý znak chybí, nebo nechybí) je rozšířený mezi klinickými psychology i dětskými psychiatry. Mnoho dětí kvůli tomu neobdrží správnou diagnózu. Autismus je vývojová porucha, oslabení mohou být vyjádřena v různé síle (stejně jako třeba u poruch intelektu). Neposuzuje se jen přítomnost, či nepřítomnost nějakého projevu, ale i to, zda je jeho kvalita přiměřená věku, adekvátnost frekvence a schopnost využívat danou dovednost v různých kontextech. Sociálně komunikační dovednosti jsou u všech dětí s autismem oslabené. Dílčí projevy jsou ale poměrně složité a velmi různorodé konstrukty, které je při posuzování třeba rozdělovat na jednotlivé komponenty. U sdílené pozornosti například posuzujeme žádost, iniciování sdílení zájmu a reaktivitu na pobídku. Mezi 10. až 18. měsícem je nejvýznamnějším předpovědním faktorem rozvoje autismu iniciace sdílené pozornosti. Prostým zráním i učením se děti zlepšují a některé symptomy charakteristické pro ranou fázi mizí, nebo se významně zlepšují. Mnoho dětí s autismem přinese rodiči hračku, usměje se na ně, ukáže na předmět, který chce, nebo se pomazlí. ❗ Stěžejní pro diagnózu autismu je oslabení celkových sociálně komunikačních dovedností vůči průměrným mentálním schopnostem a naplnění více diagnostických kritérií, a nikoliv binární posuzování jednoho symptomu. 👉 Více informací najdete na www.autismport.cz 👉 Další mýty a zdroje faktů si můžete přečíst zde: https://autismport.cz/myty-a-fakta