Správně stanovená diagnóza autismu otvírá dveře k efektivní intervenci a podpoře v rodině, při vzdělávání i terapii. Pomáhá ostatním pochopit, proč člověk s autismem přemýšlí a chová se jinak než vrstevníci, proč může být výchova dítěte náročná a proč se člověk s autismem často v životě setkává s nepochopením a nepřijetím. Diagnóza má i své nevýhody. Ve společnosti ji provázejí různé mýty, stereotypy i diskriminace, vyvolává nadměrná zobecnění a úvahy, které člověka s autismem stigmatizují. Skrývaná diagnóza na druhou stranu přináší obtíže ve vývoji zdravé identity a brání vyváženému postoji k autistickému handicapu. Autismus automaticky neznamená nešťastný život, nekompetentnost či invaliditu. Lidé s autismem mívají i silné stránky, které mohou uplatnit, jen když se je naučí smysluplně v životě využívat. K tomu potřebují znát sami sebe.