„Ticho, klid a šumění lesního potoka. Berušky, ptáci a rys. Je tu trochu chladno, ale to si zvyknete. A tady pod stromem bydlíme my, mravenci. Na jedné velké hromadě se nás hemží tisíce. Támhle Dlouhonohý rád Tatranky a já je zase nesnáším. Ale všichni máme jedno společné, slibujeme svou věrnost královně až na věky věků.“ Najednou se odkudsi ozve zvuk sirén. „Musím běžet, něco se děje.“ Rozběhne se a za chvíli už mizí v husté lesní mlze. Povídku napsala Dana Sladká, čte Viola Vinklerová.