Preromantismus byl literární a umělecký směr, který se vyvinul v Evropě v přechodném období mezi 18. a 19. stoletím, přibližně v první polovině 19. století. Tento směr byl předběžným krokem k romantismu, který se plně rozvinul později.

Preromantismus reflektoval nespokojenost s racionalismem a klasicismem, které dominovaly v předchozím období osvícenství. Přikláněl se k emocím, fantazii, přírodě a historii. Autory preromantismu zajímaly citlivost, iracionalita, touha po svobodě a touha po transcendenci. V literatuře to často znamenalo návrat k folklóru, starým pověstem a mýtom.

Preromantičtí autoři zdůrazňovali individuální pocity a reakce na okolní svět. Tento směr byl výrazně ovlivněn historickými událostmi, jako byly války, revoluce a společenské změny, což se projevilo v jejich dílech.

Mezi přední představitele preromantismu patří britský básník William Blake, německý básník Johann Gottfried Herder a francouzský spisovatel François-René de Chateaubriand. Preromantismus připravil půdu pro plné rozkvět romantismu v 19. století, který se více zaměřil na citovost, individualismus a odmítání racionalismu.