Výstavba nových jaderných zdrojů je riziková a může se prodražit, budování bezemisní energetiky nás ale přijde draho tak jako tak. Politici by to měli přiznat, říká zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Ještě v 70. a 80. letech minulého století se v Evropě stavěly desítky jaderných reaktorů. Dnes je takových projektů jen několik, a ještě se komplikují. Jaderná energetika je totiž složité a rizikové odvětví. Stavba jaderných bloků se tak ve vyspělém světě prodražuje a elektřina z nových reaktorů už dávno není levná.

Například dva bloky elektrárny Vogtle, které staví firma Westinghouse v USA, měly původně stát 14 miliard dolarů. Teď vycházejí na 35 miliard a elektřina z letos spuštěného bloku vychází v přepočtu na 170 eur na megawatthodinu – výrazně víc než běžná tržní cena. Britská elektrárna Hinkley Point, kterou staví EdF, měla původně garantovanou výkupní cenu 106 eur, od té doby ale garance vystoupala na 150 eur za megawatthodinu. Také nad současné tržní ceny, mezi 120 až 130 eury, oscilující letos i ve střední Evropě. 

Co se v oboru stalo, že rizikovost investic tak vzrostla? Podle Václava Bartušky, zmocněnce Ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost, sehrály roli tři jaderné havárie. K první došlo v americké elektrárně Three Miles Islands v USA roku 1979, o sedm let později v Černobylu a v roce 2011 v japonské Fukušimě. 

• Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.
• Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
• Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.