Ekonomické zprávy ČR Podle údajů Ministerstva financí ČR dosáhl deficit státního rozpočtu v uplynulém roce částky 288,5 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS Rozpočet výrazně zatížily mimořádné výdaje na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. V loňském roce vložili investoři do českých startupů 11,4 miliardy korun, což je meziroční propad o více než 75 procent. Klesl také samotný počet investic. Největší objem invetic směřoval do podniků zabývajících se firemním softwarem, digitalizací nebo zdravotnictvím. Analýzu představil server Czech Crunch. Prezident Petr Pavel v novoročním projevu obnovil diskusi o přijetí eura. Vstup do ERM II a eurozóny podporují všechny vládní strany s výjimkou ODS, proti je naopak parlamentní a většina mimoparlamentní opozice. Podle premiéra Fialy vláda nemá otázku přijetí eura v programovém prohlášení a proto se do něj pouštět nebude. Finská centrální banka vyzvala občany, aby v domácnosti drželi rezervu v hotovosti a snížili tak závislost na mezinárodních karetních platebních systémech. Podle ředitelky oddělení platebních systému finské centrální banky by hotovost domácností měla pokrýt alespoň nákup nejdůležitějších potravin, léků a paliva na několik dní. Důchodci ze Západního Německa mají horší životní úroveň ve srovnání s východoněmeckými penzisty. Podle německého Prognostického institutu dosahuje rozdíl v extrémním případě 66 procent. Výrazné rozdíly jsou i mezi životní úrovní německých seniorů ve městech a na venkově. Důvodem jsou rozdíly v cenových hladinách a příjmech. Chorvatsko přestalo prvního ledna, rok po vstupu do eurozóny, uvádět ceny zboží v kunách. Podle průzkumu veřejného mínění si na euro zvyklo jen devět procent Chorvatů, většina občanů požaduje pokračování duálního systému. Šedesát procent občanů se domnívá, že ceny v zemi vzrostly kvůli přechodu na euro. Největším světovým výrobcem elektroautomobilů se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stala čínská automobilka BYD. S téměř 530 tisíci prodanými vozy překonala automobilku Tesla o devět procent. Velké nadnárodní společnosti poprvé podléhají globální minimální dani. Na Nový rok byly spuštěny významné přeshraniční daňové reformy, které umožní uplatňovat na zisky společností sazbu alespoň 15 procent. Pokud bude zisk nadnárodní společnosti v jedné zemi zdaněn pod touto sazbou, ostatní země si budou moci účtovat doplňkový poplatek. Reforma má zvýšit celosvětové roční daňové příjmy až o devět procent, tedy téměř pět bilionů korun. Stovkám velkých amerických kancelářských budov v letošním roce končí hypotéka – a nebo je čeká refinancování. Jedná se o 117 miliard dolarů, tedy ekvivalent českého státního rozpočtu. Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám lze očekávat propad trhu kancelářských nemovitostí, s refinancováním bude mít problém zhruba 220 objektů včetně někdejší nejvyšší budovy světa Sears Tower v Chicagu.