Fialova vláda plní jeden z nejdůležitějších programových bodů. Ve sněmovně prošla důchodová reforma z pera ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Obsahuje postupné zvyšování věku odchodu do penze. Týká se to lidí narozených v roce 1966 a mladších. Nová pravidla počítají s pravidelným nárůstem o jeden měsíc u každého dalšího ročníku. Strop je stanoven na 67 let. Na tuto hranici poprvé narazí letošní pětatřicátníci. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že v případě návratu k moci tento parametr zruší a lidé opět půjdou do penze nejpozději v 65 letech. Podle výsledků ankety Deníku.cz v tom má podporu čtyř pětin našich čtenářů. Místo uspokojení ze završení tohoto vládního slibu řeší koaliční poslanci rébus kolem platů ústavních činitelů, tedy i svých. Od ledna mají růst o sedm procent, avšak ANO a SPD zablokovaly zrychlené projednávání normy, takže se to nemusí stihnout. Prosazují zmrazení platů politiků, což ale není řešení, neboť zákon se týká i soudců a státních zástupců. Ministr Jurečka už vymýšlí únikovou variantu. Aby mzdové šlamastyky nebylo málo, Petr Fiala v neděli v ČT prohlásil: „Já potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a špičkové firmy.“ Za tento výrok sklidil výsměch politické konkurence i kritiku odborníků. Podle Eurostatu byla totiž loni v Německu roční průměrná hrubá mzda v přepočtu přes 1,2 milionu korun, tedy sto tisíc měsíčně. V Česku je ani ne poloviční, v letošním druhém čtvrtletí činila 45 854 korun.