Výsledky listopadových prezidentských a kongresových voleb ve Spojených státech naznačují zásadní změny v hospodářské politice. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by mohl výrazně ovlivnit vývoj americké ekonomiky, přičemž některé dopady by mohly být patrné již brzy. Podle Jana Čermáka, makroekonomického analytika ČSOB, je jedním z klíčových rizik možné zvýšení cel, o kterém Trump v minulosti hovořil. „Pokud Donald Trump dostojí svým vyhrůžkám ohledně zvýšení cel, dojde k dočasnému zvýšení inflace, což může komplikovat snahu Fed snížit inflaci ke dvouprocentnímu cíli,“ upozorňuje Čermák. Další změny lze očekávat v oblasti rozpočtové politiky, ale spíše s delším časovým odstupem. Zásahy do daňového systému by měly být připraveny až pro fiskální rok 2026, nicméně určité škrty na výdajové straně rozpočtu by mohly přijít už dříve, což by mohlo mírně zpomalit hospodářský růst. Velkou neznámou je pak Trumpův přístup k migraci. Administrativa Joea Bidena umožnila výrazné zrychlení migračních toků, což podle Čermáka pomáhalo držet růst mezd pod kontrolou a tím snižovat inflační tlaky. Zpomalení migrace, které Trump prosazuje, by mohlo mít opačný efekt a přispět k růstu inflace v dlouhodobějším horizontu. Americká ekonomika tak stojí před obdobím nejistoty, které může přinést jak příležitosti, tak rizika, v závislosti na konkrétních krocích nové administrativy.